Umělá inteligence – slovníček pojmů

AI (Artificial Intelligence)

Čte se „ej-áj“ a je to anglická zkratka pro umělou inteligenci. Vlastně jsem jenom nechtěla, aby byl Bing Chat první 😉

Bing Chat

Bing Chat využívá technologii ChatGPT, takže dokáže komunikovat s lidmi prostřednictvím textových zpráv. Jeho primárním úkolem je odpovídat na otázky a pomáhat najít informace na internetu. Bing Chat je propojený s vyhledávačem Bing společnosti Microsoft a kromě odpovědí umí také poskytnout odkazy na zdroje, ze kterých čerpal, či které obsahují další informace o tématu.

Microsoft je hlavní investor, který v posledních letech společnosti OpenAI poskytl finance na výzkum a rozvoj související umělé inteligence. To mimo jiné znamená, že je použití Bing Chatu pro všechny zdarma, ale je dostupné pouze z prostředí Microsoftu (tedy třeba v prohlížeči Edge, ne už ale z Chromu). 

Chatbot

Chatbot je program, díky kterému můžete s počítačem komunikovat běžným jazykem (tedy bez potřeby umět programovat). Chatbot umí rozpoznat, o čem mluvíte či píšete, a potom odpovědět, ať už pomocí textu nebo mluveného slova.

Chatboty mohou být velmi jednoduché a omezené na pár jednoduchých přednastavených otázek a odpovědí (a zpravidla vás rychle vytočí, protože tu vaši otázku jim nikdo nepřednastavil). Pokročilé chatboty se ale v poslední době stávají stále populárnějšími, protože umožňují automatizovat mnoho činností, které by jinak vyžadovaly lidskou interakci. Mohou být použity ke komunikaci s uživateli v mnoha různých oblastech – v zákaznických službách, online obchodech, rezervačních systémech a jinde. Chatbot pak pomáhá snížit náklady, zvýšit efektivitu a převzít spoustu otravné mechanické práce, která lidi nebaví.

ChatGPT

ChatGPT (neboli „čet dží pí tý“, takhle napsané to teda vypadá hrozně…) je název pro chatovací rozhraní vyvinuté společností OpenAI. Můžete si to představit tak, že vzali vytrénované GPT a posadili ho k chatu. Dokáže analyzovat textový vstup od uživatele a generovat přirozeně znějící odpovědi v reálném čase. 

ChatGPT pracuje s různými verzemi GPT. Ty se liší množstvím informací, které si počítač pamatuje, velikostí trénovacích dat a dalšími technickými podrobnostmi. GPT 4 je nejnovější verzí a využívá podobnou technologii jako předcházející verze 3 a 3.5, ale s vylepšenými trénovacími technikami. Oproti starším verzím je mnohem sofistikovanější a zvládá i drobnější nuance.

S ChatGPT můžete komunikovat jednoduše tak, že něco napíšete do textového okénka a v reakci na takovou zprávu dostanete přirozenou a (většinou) relevantní odpověď. Jeho použití je omezené jenom vaší fantazií – tady můžete zdarma vyzkoušet verzi 3.5, „čtyřka“ je k dispozici za měsíční předplatné 20 USD.

Abyste se při tom testování nebáli, sepsala jsem pro vás všechno, co potřebujete do začátku vědět, v článku ChatGPT pro začátečníky – co to je, jak to (ne)funguje a proč to potřebujete vědět.

GPT (Generative Pre-trained Transformer)

Pod touto zkratkou (čte se to „dží-pí-tý“) se skrývá typ strojového učení, který je schopen generovat textové výstupy na základě předchozího trénování na velkém množství textových dat. 

Trénování GPT se obvykle provádí tak, že stroj tak dlouho krmíte obsahem periodik a internetových stránek, knihami a články, až se svou umělou inteligencí naučí rozpoznávat vzorce a kontext v lidské řeči a  vztahy mezi slovy a frázemi v textu. Díky tomu pak zvládne generovat vlastní textové odpovědi, které jsou velmi podobné lidskému projevu – někdy až nerozeznatelné. 

GPT může být nasazen v mnoha oblastech, jako jsou chatboty, strojový překlad, či rozpoznávání řeči. 

Neuronová síť (Neural Network)

Označení neuronová síť se inspirovalo biologickými sítěmi v lidském mozku. O těch taky nevíme, jak fungují, kromě toho, že v mozku jsou neurony, které jsou navzájem velmi složitě propojené a tvoří různé oblasti, které se s různou intenzitou zapojují do řešení úkolů. 

Představte si to jako velký orchestr, kde každý hudebník hraje na svůj nástroj. Máme tam flétnisty, houslisty, trumpetisty a vzadu občas někdo tluče na buben. Každý hudebník ovládá svůj nástroj a když dostane novou partituru (což je jako vstupní data pro neuron), zahraje svůj part (což je jako výstup neuronu).

Dirigent je jako ta funkce neuronové sítě, která určuje, jak silně nebo slabě by každý hudebník měl hrát (v neuronové síti se tomu říká váhy). A stejně jako orchestr se může naučit hrát novou skladbu, neuronová síť se může naučit novou úlohu.

Mozek i umělá neuronová síť jsou jako obrovský orchestr s miliardami hudebníků, kteří doukážou zahrát neuvěřitelně složité symfonie.

Příklad? Řekněme, že máme neuronovou síť, kterou chceme naučit, jak předpovídat počasí. Ukážeme jí spoustu záznamů o počasí z minulosti, až se naučí poznávat vzorce typu „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ – jen to dokáže rozebrat do mnohem větších detailů. Neuronová síť si potom diriguje své „hudebníky“ (neurony), aby byl výkon s každým dalším koncertem lepší a lepší. 

Psssst… Pojmy „umělá inteligence„, „strojové učení“ a „neuronové sítě“ popisují v podstatě to samé, jen z trochu jiného úhlu.

NLP (Natural Language Processing)

NLP (Natural Language Processing) je oblast umělé inteligence, která se zabývá zpracováním a porozuměním přirozenému jazyku – tedy takovému, jakým mluvíme a píšeme my lidi. 

NLP najde využití při vytváření aplikací a systémů, které mají za úkol analyzovat, rozpoznávat a generovat lidskou řeč, třeba v textových dokumentech, e-mailech, na sociálních médiícha jinde. NLP využívá různé techniky, kupříkladu strojové učení, statistické metody a podobně.

Mezi praktické aplikace NLP patří například překladače, chatboty, rozpoznávání řeči či korektury textů, hodí se zkrátka ve všech případech, kdy je potřeba se nějak  zabývat jazykem. 

Strojové učení (Machine Learning)

Díky strojovému učení se počítače učí ze vzorů, příkladů a dat a na základě zkušeností vylepšují své schopnosti. 

V praxi je někdy náročné nebo nemožné napsat pro řešení určitého problému konkrétní postup – třeba naučit se rozpoznávat na obrázcích různé druhy zvířat je pěkný oříšek. Jak popíšete psa, aby ho pak „někdo“, kdo psa v životě neviděl, rozeznal na fotce, obraze z 18. století i na ilustraci z dětské knížky? Počítači ale můžete poskytnout velké množství trénovacích dat, tedy obrázků různého typu s označením jednotlivých druhů zvířat. Počítač pak použije tyto informace ke zlepšování svých schopností a naučí se rozpoznávat zvířata i na obrázcích, které předtím neviděl.

Výhodou strojového učení je, že se počítač zlepšuje s každou novou zkušeností, což umožňuje vytvářet stále sofistikovanější a spolehlivější aplikace.

Psssst… Pojmy „umělá inteligence„, „strojové učení“ a „neuronové sítě“ popisují v podstatě to samé, jen z trochu jiného úhlu.

Umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI)

Za umělou inteligenci označujeme technologie, které umožňují počítačům učit se, rozhodovat a vykonávat úkoly, aniž by jim musel někdo pomáhat. AI využívá různé techniky, aby počítač „pochopil“, co se píše v textu sepsaném člověkem, „porozuměl“ mluvené řeči nebo poznal, co je na obrázku. 

AI nemá vlastní myšlení nebo uvědomění si toho, co se děje okolo ní. Vykonává předem definované operace podle zadaných vstupů a pravidel, která naprogramoval člověk. Dále si už ale poradí sama, aniž by kdokoliv do toho procesu vstupoval – dokonce ani přesně nerozumíme, jak se to děje (podobně jako nerozumíme procesu myšlení lidského mozku). Výstupy z AI mohou být velmi realistické a zdánlivě podobné tomu, co by dokázali lidé.

AI může být užitečná v nejrůznějších oblastech, například:

• Zdravotnictví: AI může pomoci lékařům při diagnostice, léčbě a prevenci onemocnění. Díky strojovému učení může být například snazší identifikovat opakující se vzorce v obrazových záznamech, což umožní přesnější diagnostiku třeba rakoviny.
• Finanční služby: AI dokáže na základě minulých trendů předpovídat vývoj trhu, snižovat tak rizika a vylepšovat investiční strategie. Pomocí umělé inteligence jde také rozpoznat podvody a zabránit krádežím identity (to je vlastně trochu podobné diagnostice rakoviny…).
• Vzdělávání: Podle předcházejících výsledků umí AI přizpůsobit studijní plán podle potřeb každého studenta.

O umělé inteligenci se mluví už dlouho a ne vždy je jasné, co přesně tím „chce básník říci“. Každopádně pokroky z poslední doby nabízí možnosti, které dříve patřily jen do žánru sci-fi, a zatím to vypadá, že digitální revoluce se může stát realitou velmi rychle.

Pssst… Pojmy „umělá inteligence“, „strojové učení“ a „neuronové sítě“ popisují v podstatě to samé, jen z trochu jiného úhlu.